Pár slov na úvod

"Ne každý je ochotný držet diety, ale jíst a hlavně žít zdravě by měl každý. Přeci jen, děláte něco pro sebe a objevíte spoustu nových chutí, nápadů, receptů a potravin. Ke zdravému životnímu stylu patří i cvičení, kterým si pomáháte k delšímu životu a hlavně k tomu, abyste se cítili skvěle! Tak proč to nezkusit! :)"

středa 11. března 2015

Ohlédnutí se za minulostí

Ahoj všichni! Hrozně mě překvapuje, že se stále vracíte na tento blog, i když už nepřidávám příspěvky a dokonce jsem Vás odkázala na svůj nový blog http://michaelareisova.blogspot.cz/ . S tímto blogem jsem měla v úmyslu skončit, ale přeci jen - nostalgie mi ho nedovolila smazat a nyní mi na něj kamarádka poslala odkaz. Jak na něj přišla? Přes ten nový, ale to je vedlejší. Chvíli jsem tak seděla a blog si projížděla a jediné co mi přišlo na mysl bylo tohle - JAKO FAKT?! Myšleno v negativním smyslu. Na rovinu Vám nyní povím, že řídit se podle toho, jak jsem jedla dříve, tak to bych nyní asi umřela na vyčerpání. Je to hrozně málo jídla a uznávám to až teď. Dřív jsem nechtěla, aby mi někdo říkal kolik čeho a hlavně jak mám jíst. Protože jsem hlava dubová tak jsem podle toho i dopadla!

Pravda a jen pravda

Tak nějak jsem se rozhodla, že těm pár přeživších (myslím Vás, kteří sem pořád chodíte) sdělím, čeho jsem dříve chtěla dosáhnout a jak to dopadlo.
Začalo to minulé jaro. Takže je to rok zpátky, co jsem se rozhodla, že budu pokračovat ve svém hubnutí a cvičení. Chtěla jsem dosáhnout vysportované a svalnaté postavy, ale rychle. Jak? Tak, že přeci budu jíst minimum sacharidů. (bože taková blbost) Když už utínám ty sacharidy, tak mohu přece i celkový počet kalorií, který potřebuji. Před rokem jsem si na bodymass měření vyslechla, že mám bazální metabolismus 1250 kcal/den. Já se rozhodla jíst ještě méně, abych zhubla rychleji. Vynechávala jsem veškeré přílohy a jedla méně a méně. Nakonec jsem v létě jedla okolo 800kcal denně. Což je opravdu žalostně málo. Mé tělo strádalo a já byla unavená. Psychicky i fyzicky.
Je pravda, že nějakou dobu (pár měsíců - cca 3 u mě) to tělo zvládne a bude využívat své zásoby. Zvládnete intenzivně cvičit (4-5x týdně) a normálně fungovat i s tak malým množstvím jídla. Jenže po těch pár měsících budete tak unavení, že ráno se vzbudíte a nebudete se moci zvednou či vstát z postele. Bude vás bolet každý pohyb. Přestanete cvičit a to Vás psychicky navede k tomu, aby jste jedli ještě málo, jelikož necvičíte a nechcete nabrat zpět vaši původní váhu.
Tohle se přesně stalo mně. Unavená bez života s kruhy pod očima. Rozhodla jsem se, že tohle mi za mezeru mezi nohama nestojí. Je hezké poslouchat od ostatních, jak jste dobří, že jste takhle zhubli. "Vypadáš teď fakt dobře!" Jo ta slova hřejí u srdce, ale za tohle nestojí. Začala jsem tedy opět jíst. Přečetla jsem mnoho knížek o tom, jak jíst v době, kdy chcete tu sexy svalnatou postavu. Přibrala jsem a už nemám tu mezeru mezi nohama. Sice mě občas přepadnou chvíle, kdy bych jí opět chtěla, ale pak si vybavím ten pocit, kdy mne vyčerpala i jen cesta na záchod.

Vím, že tenhle článek je pro některé možná směšný, trapný a bůhvíco, ale pro mě je zprávou pro ty, kteří se stravou či životním stylem a nebo váhou bojují. Holky neblbněte" Prosím Vás jezte, cvičte a staňte se takovou jakou chcete být. Vím, že člověk neuvěří a nepochopí dokud to nezažije. Ale zkuste si zapamatovat jedno - jídlo je Váš přítel!

PS: Snídaně na obrázku je z neděle - ovesná kaše (50g vloček + voda + chia semínka + bílek + 1/2 tvarohu) s druhou polovinou tvarohu navrchu, chia, dýňový semínka, ovoce (jahody, ostružiny, 1/2 banánu, jablko, pomeranč)